Telefon
+420 608 105 106
Nový nátěr umí doslova proměnit celou místnost – prosvětlit, osvěžit, sjednotit. Ale taky dokáže člověka pěkně potrápit. Když se barva sráží do fleků, zeď působí „ušmudlaně“ a každá nerovnost pod nátěrem je vidět na první pohled, bývá na vině většinou spíš špatná příprava než samotná barva. Proto se v tomto článku zaměříme na to, co všechno obnáší dobré vymalování – od ošetření podkladu až po finální úklid – a jak předejít chybám, kvůli kterým byste to všechno mohli za pár měsíců začínat znovu.
Vymalovat bez fleků a stop po válečku není jen o šikovné ruce – z velké části je to o přípravě. Právě v této fázi se často rozhoduje o tom, jak výsledek dopadne. Dobře připravený povrch se postará o to, že barva přilne rovnoměrně a hladce.
Začněte očištěním stěn – ideálně suchým nebo lehce navlhčeným hadrem. V místnostech, jako je kuchyň, kde se na zdech často usazují mastnoty, pomůže jemný saponát. Důležité je ale stěnu zbytečně nenamáčet a vždy ji nechat důkladně vyschnout.
Dalším krokem je vyrovnání podkladu. Pokud jsou na stěně praskliny, díry nebo hrubé škrábance, tmelte a přebruste je. Tento krok si často lidé zjednoduší nebo úplně vynechají, a právě kvůli tomu pak není výsledná vrstva rovnoměrná.
Penetrační nátěr sjednotí savost celé plochy, takže barva nebude v některých místech nasáknutá rychleji než jinde. To je častý důvod, proč vznikají tmavší nebo světlejší skvrny, i když je použitá kvalitní barva. Dobrá penetrace je tedy jako pojištění. Nevidíte ji, ale poznáte, když chybí.
Při výběru barvy většina lidí řeší hlavně barevný tón. Jenže mnohem důležitější než to, jestli zvolíte „slonovou kost“, nebo „antickou bílou“, je vlastnost samotného nátěru.
Levné barvy bývají řidší, hůř kryjí a často vyžadují více vrstev. V konečném důsledku vás mohou stát víc než kvalitní nátěr, který pokryje plochu už na první nebo druhý pokus. Sledujte i informaci o vydatnosti – tedy kolik metrů čtverečních pokryjete jedním litrem barvy.
Z hlediska užitnosti je důležité také, jak je barva omyvatelná a odolná proti vlhkosti. Do obýváku nebo ložnice to řešit nemusíte, ale v kuchyni nebo koupelně se vyplatí investovat do omyvatelné nebo paropropustné varianty. A pokud máte děti nebo domácí mazlíčky, zvažte ekologické barvy bez těkavých látek.
Malování zvládnete bez profi výbavy, ale nejspíš ne s tím, co vám zbylo z poslední rekonstrukce. Správně zvolený váleček, štětec nebo teleskopická tyč dokážou ušetřit čas i nervy.
Na hladké stěny se hodí váleček s krátkým vlasem, na strukturované omítky naopak s delším. Na detaily, jako jsou rohy, lišty, okraje kolem zásuvek, je nejlepší menší váleček nebo klasický plochý štětec. Vždy ale platí: méně je více. Jeden kvalitní nástroj udělá víc než pět průměrných.
Teleskopická tyč vám umožní vymalovat strop bez lezení po štaflích. Plastová mřížka do vaničky zase zajistí, že váleček nebude příliš nasáklý, a tím sníží riziko stékání barvy po zdi. Někdy stačí opravdu málo, aby byla práce o poznání snazší.
Výsledek nezávisí jen na tom, co máte v kyblíku, ale i na tom, jak barvu nanesete. A i když si říkáte, že pár tahů válečkem zvládne každý, právě technika bývá často kámen úrazu.
Malování začněte vždy u detailů. Štětcem nebo menším válečkem natřete hrany, rohy, prostupy kolem zásuvek. Teprve potom se pusťte do větších ploch. Válečkem jeďte do tvaru písmen „W“ nebo „M“, ať barvu rovnoměrně rozprostřete a nevznikají tmavší tahy.
Nejčastější chyba? Vrátit se na místo, které už začalo schnout. Vznikají tak viditelné přechody, které pak nepůjdou zakrýt. Raději počkejte, než celý nátěr zaschne – a pak aplikujte druhou vrstvu. Každá barva má jiný čas schnutí, ale většinou platí: spěch jen kazí výsledek.
Zdaleka ne každá zeď se chová stejně. Sádrokarton, panel, stará omítka – každý povrch má svá specifika, která ovlivňují výběr postupů i materiálů.
Tento materiál snadno saje a odhalí každou chybu. Dvě vrstvy penetrace jsou minimum – nejdřív naředěná, pak běžná. Malujte pečlivě, s rovnoměrnou vrstvou a raději více tenkých tahů než jeden těžký nátěr.
Spoje mezi panely mohou pracovat a časem praskat. Praskliny vyplňte akrylátovým tmelem, někdy se hodí i výztužná páska. Důležité je sjednotit povrch před malováním – staré vrstvy barvy mohou být problematické.
Mívají nerovnosti, skvrny i různě savé části. Pomůže srovnání stěrkou a penetrace. Pokud chcete drobné vady opticky potlačit, sáhněte po strukturní barvě, která zamaskuje lehké výkyvy ve struktuře.
Jakmile domalujete, zdá se, že máte hotovo. Ale právě v téhle poslední fázi se rozhoduje, jak dlouho vám výmalba vydrží pěkná, bez odřenin, šmouh nebo odlupování. Trocha péče navíc může znamenat rozdíl mezi stěnou, která vypadá skvěle týden, a takovou, která si svůj vzhled udrží roky.
Krycí pásky sundávejte opatrně a ideálně ještě předtím, než barva úplně zaschne. Vyhnete se tak tomu, že s nimi strhnete i část nátěru. Po malování nechte místnost důkladně vyvětrat – nejen kvůli zápachu barvy, ale hlavně proto, aby barva dobře vysychala.
Nábytek vracejte zpátky až tehdy, když je stěna nejen suchá na dotek, ale i stabilní. Obvykle to trvá 24 až 48 hodin, u některých typů barev i déle. Při nedočkavém přisunutí skříně nebo sedačky hrozí poškození nátěru v nejhorší možný okamžik – kdy je barva sice zdánlivě suchá, ale ještě není zcela vytvrzená.
Pokud vám nějaká barva zůstala, určitě ji nevyhazujte. V uzavřeném obalu, uložená na chladném a tmavém místě, vydrží i několik let. Může se hodit na opravy oděrek, zakrytí malých nedokonalostí nebo budoucí drobné renovace. Jen si nezapomeňte poznamenat, kam jste ji schovali – ideálně i s odstínem nebo značkou, abyste za rok nemuseli znovu tipovat, která barva to byla.
Pokud je barva už zaschlá nebo nepoužitelná, rozhodně ji nevylévejte do odpadu. Odvezte ji do sběrného dvora nebo speciálního místa pro likvidaci nebezpečného odpadu.
Pokud v domácnosti žijí alergici, vybírejte barvy s rozvahou. Vyhněte se nátěrům, které obsahují formaldehyd nebo těkavé organické látky. Vhodné jsou ekologické disperzní barvy s certifikací pro alergiky, případně minerální barvy na bázi vápna nebo jílu. Ty nejen méně zatěžují vnitřní prostředí, ale také působí přirozeně antisepticky.
Malování může být příjemná změna, hlavně když máte volno, chuť a prostor si všechno připravit. Jenže realita bývá často složitější. Čeká vás stěhování těžkých skříní, zakrývání podlahy, přesouvání věcí z pokoje do pokoje a k tomu třeba ještě práce nebo péče o děti. V tu chvíli se z jednoduchého nápadu na „víkendové malování“ stává celotýdenní projekt, na který už není energie.
Pokud cítíte, že toho na vás bude moc, není žádná ostuda svěřit část úkolů profesionálům. Můžete si nechat jen vyklidit místnost, odvézt staré vybavení, zajistit úklid po malování nebo si nechat připravit podklad – a samotné malování si udělat v klidu sami. Anebo si objednáte kompletní službu na klíč. Záleží jen na vás, jakou kombinaci zvolíte.